Nutriční složení jedlého hmyzu

bílkoviny entomofagie jedlý hmyz kvalita bílkovin tuky

Zakousli jste se do chleba, nebo posvačili tyčinku a s nadšením skákali do výšek s tím, kolik bílkovin jste právě přijmuli? Ne? Tak to jste pravděpodobně na chléb nepoužili tu správnou mouku nebo nezakoupili správnou tyčinku. Pokud by totiž vaše potraviny obsahovaly hmyz, reakce by byla opačná.

Chléb s hmyzí moukou

Zdroj: https://unsplash.com/photos/WHJTaLqonkU

Pokud se zblízka zaměříme na nutriční benefity jedlého hmyzu, záhy zjistíme, že se parametry liší mezi jednotlivými druhy ale i mezi vývojovými stádii. Vliv na nutriční skladbu má také jejich vlastní krmení a podmínky chovu. Z mnohých studií vyplývá, že hmyz je obecně bohatý zejména na bílkoviny a tuky. Díky těmto složkám se v podstatě dostal do středu zájmu a není tedy divu, že probíhá spousta analýz a výzkumů. Všechny zjištěné informace vedou k zefektivnění výroby, minimalizaci ztrát a využití plného potenciálu jedlého hmyzu jako potraviny.

Obsah bílkovin se pohybuje mezi 25 % až 75% v sušině. Kvalitu bílkovin udává složení aminokyselin. Jak už víte, ty se dělí na neesenciální a esenciální. Esenciální aminokyseliny musí člověk přijímat ve stravě, ostatní si dokáže organismus sám vytvářet. Jedlý hmyz je svým obsahem esenciálních aminokyselin vysoce hodnotný. Podle výzkumů jsou valin, lysin a leucin nejčastěji zastoupenou aminokyselinou u potemníka moučného. Vysoká koncentrace esenciálních aminokyselin leucinu a lysinu byla zaznamenána také u cvrčka domácího. Skutečnost, že hmyz obsahuje právě tyto aminokyseliny, by mohla být významná pro přípravu potravin, popřípadě krmiv. Aminokyselina lysin patří mezi limitující aminokyseliny u cereálií. Konkrétně v pšenici tvrdé se nachází v množství jenom 2,2 mg/g, což je oproti množství 46,1 mg/g, obsaženého u cvrčka domácího opravdu značný rozdíl. Bílkoviny hmyzu jsou také vysoce stravitelné, a to až z 98 %. Méně stravitelné jsou formy, které mají pevnou schránku, tedy zvýšené množství chitinu na povrchu. Chitin se totižto řadí mezi nestravitelné složky, konkrétně mezi polysacharidy a funguje v podstatě jako vláknina.

Jedlý hmyz - moučný červ

Druhou významnou složkou hmyzu jsou tuky. Jejich celkový obsah, ale i složení je ovplyvněn krmením a růstovými podmínkami hmyzu, stejně jako u ostatních složek. Mezi nejtučnější patří housenky a termiti. Tuky tvoří především mastné kyseliny, které můžeme dále dělit na nasycené a nenasycené. V jednoduchosti se dá říct, že by člověk měl přijímat spíš nenasycené mastné kyseliny. I některé mastné kyseliny je nezbytné přijímat ve stravě a patří mezi tzv. nepostradatelné (esenciální) živiny. Jde o kyselinu linolovou a linolenovou. Ano, i tyto kyseliny nalezneme u hmyzu, a podle jedné studie, u některých druhů dokonce ve větším množství než u samotného masa. Tuky společně s bílkovinami tedy tvoří hlavní část složení hmyzu, a proto je řadíme mezi potraviny s vysokou energetickou hodnotou.

Jedlý hmyz - různé druhy

Super složením bílkovin a tuků to ještě nekončí. Hmyz totiž obsahuje navíc i vitamíny skupiny B a minerální látky, jako železo, zinek, měď a některé další.

Nutričně se zdá být hmyz pro konzumaci velice cenný. Proč se tedy už běžně neřadí do jídelníčků po celém světě? Možná hraje větší roli vizuální aspekt než samotná převaha benefitů jeho konzumace. Vhodným řešením by bylo obohacování některých výrobků o tuto složku, což už se aktuálně na trhu s potravinami objevuje.

by Martina

Zdroje:

XIAOMING, C., F. YING a Z. HONG. Review of the nutritive value of ediblse insect.: Edible insects and other invertebrates in Australia: future prospects, Proceedings of a Workshop on Asia-Pacific Resources and their Potential for Development. Bankok, 2010, 85-92.
BUKKENS, Sandra G.F., António RAPOSO, Oluwatoyin Bolanle OLUWOLE, Maaike NIEUWLAND, Ariana SARAIVA a Conrado CARRASCOSA. The nutritional value of edible insects: Nutritional, ecological, safety and legislation aspects. Ecology of Food and Nutrition. 1997, 36(2-4), 287-319.
RUMPOLD, B. A. a SCHLUTER, O. K., Nutritional composition and safety aspects of edible insects. Mol. Nutr. Food Res., 2013, 57: 802-823.
FINKE, M.D. a D. OONINCX. Nutrient content of insects. Insects as food and feed: from production to consumption. 1. Wageningen Academic Publishers, 2017. ISBN 978-90-8686-296-2.
WU, Ricardo A., Qingzhi DING, Litao YIN, et al. Comparison of the nutritional value of mysore thorn borer (Anoplophora chinensis) and mealworm larva (Tenebrio molitor): Amino acid, fatty acid, and element profiles. Food Chemistry. 2020, 323.
YHOUNG-AREE, Jintana. Edible insects in Thailand: nutritional values and health concerns. Edible forest insect: humans bite back [online]. 1. Thajsko, 2010.
SERNA SALDIVAR, S.O. CEREALS | Dietary Importance. Encyclopedia of Food Sciences and Nutrition. Elsevier, 2003, 2003,1027-1033.
DEFOLIART, Gene R. Insects as human food. Crop Protection. 1992, 11(5), 395-399. ISSN 02612194.
Drop here!

Starší příspěvek Novější příspěvek


  • zopuyoitro na zařízení

    http://slkjfdf.net/ – Ezeote Oiogepub bqn.ilpp.entoway.com.gll.wl http://slkjfdf.net/

  • ohamitokuvahu na zařízení

    http://slkjfdf.net/ – Ugocaj Uwagovo tgc.mcoa.entoway.com.nus.ve http://slkjfdf.net/



Zanechat komentář