Je vůbec bezpečné jíst hmyz?!

bezpečnost Evropa Evropská unie jedlý hmyz legislativa výživa

Stále váháš, jestli bude konzumace hmyzu to pravé pro tebe? Někde v pozadí tvé hlavy tě otravuje myšlenka, jestli je to vůbec bezpečné? Zda sa ti přece jen něco nemůže stát? Nebo jestli nejsou takovéto myšlenky zcela zbytečné? Tak to jsi na správné adrese! V tomhle článku se totiž dozvíš, jak je to s bezpečností konzumace hmyzu doopravdy... 

Je bezpečné jíst hmyz

Zdroj: https://www.pexels.com/sk-sk/fotka/vyraz-tvare-stol-humor-vtip-3951892/

Jen si představ rozsáhlé chovy dobytka nebo skleníky, produkující tisíce rajčat. Principem je řízená produkce za účelem výroby potravin. Chov hmyzu probíhá velmi podobným způsobem jako s jakoukoliv jinou běžnou potravinou. Ano, hmyz je potravina! Tedy alespoň některé uznané druhy a jejich formy. To znamená, že před tím, než se k tobě dostane, musí splnit spoustu požadavků a legislativních norem, stejně tak, jako sušenky z maloobchodu nebo rajčata z dovozu. Projít si celou potravinářskou legislativu od nařízení ES, zákonů a vyhlášek je poměrně složité, nicméně každý provozovatel by ji měl znát. Jedním ze základních principů pro uvádění potravin na trh je bezpečnost potravin. Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 na trh nesmí být uvedena potravina, která není vhodná pro lidskou spotřebu nebo je škodlivá pro zdraví. Už jen z toho vyplývá, že hmyz na talíři bude bezpečný. 

EFSA zkoumala bezpečnost hmyzu

Evropská Unie se spolu s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) zabývá konzumací hmyzu už několik let. Odborníci ze skupiny pro výživu zkoumají jedlý hmyz ze všech možných úhlů. Vyhodnocují hrozící nebezpečí z oblasti mikrobiologie, toxikologie, chemie i výživy. Jejich stanovisko definuje možná rizika a upozorňuje na případné nedostatky. Ve stanovisku pro jedlý hmyz byl vyzdvižen zejména vysoký obsah bílkovin. Upozornění dostala třeba významná složka chitin, která by údajně mohla způsobovat alergické reakce. Z toho důvodu není hmyz doporučován ke konzumaci osobám, trpícím alergiemi na korýše a roztoče. Chitin je sice jako významná složka považován za alergen, nicméně funkčně zastupuje rostlinnou vlákninu. Jeho přítomnost je tedy jedním z plusů i mínusů současně. 

Některé studie se zaměřují na mikrobiologická rizika, spojená s konzumací hmyzu. Technologické opracování významně ovlivňuje mikrobiologické zatížení této potraviny. Vandeweyerův výzkum například zkoumal účinky blanšírování moučných červů a jejich následné skladování. Hmyz blanšírovaný, vařený nebo smažený je nejčastější forma celého hmyzu, dostupného na trhu. Pro snížení rizika se dokonce vyvíjí i metody, které ošetřují povrch a vedou k eliminaci možných přítomných bakterií. Zatím sice neexistují žádná specifická mikrobiální kritéria pro hmyz, nicméně je doporučováno držet se kritérií pro mleté maso z Nařízení komise (ES) č. 1441/2007. Ano, hmyz je tedy minimálně tak bezpečný jako běžné maso.

Hmyzí farma

Z technologického hlediska je hmyz chován a zpracováván podle postupů správné výrobní a hygienické praxe. Tyto postupy mají pozitivně ovlivňovat produkci bezpečné potraviny. Proto je řízený chov hmyzu obecně bezpečnější než sběr volně žijících druhů. Nedochází tak ke kontaminaci při styku s půdou a k absorpci kontaminantů z prostředí, jako u volně žijících druhů. Volně žijící hmyz pak může obsahovat některé těžké kovy nebo pesticidy. To se týká zejména těch druhů, osídlující rušné a intenzivně obhospodařované plochy.  Sběr v našich podmínkách tedy není příliš vhodný. V Evropě se rozvíjí spousta společností zabývající se chovem jedlého hmyzu. Třeba Belgie, Nizozemsko a úspěšně je dohání Francie.

Zdá se, že hlavní důvod, proč se spousta lidí bojí konzumovat hmyz, je nedůvěra v jeho bezpečnost, která je navíc ovlivněna společenskými zvyky stravování. Jestli tě láká vyzkoušet hmyz, určitě nekupuj ten ze zverimexů, určených pro zvířata. Tyto chovy nejsou určeny pro lidskou spotřebu a obvykle nebývá sledována ani jejich kvalita a bezpečnost. Hmyz zkus ochutnat ze specializovaných chovů, kde je k dispozici v potravinářské kvalitě, nebo ho jednoduše vyzkoušej v jednom z mnoha dostupných produktů na webu.

Hmyz je bezpečný

Jak ses tedy mohl sám přesvědčit, pro jedlý hmyz platí stejná pravidla, normy či limity, jako na libovolnou jinou potravinu. Strach z bezpečnosti jeho konzumace, pokud jde o produkt, který je na trhu umístěn jako potravina, tedy vůbec není na místě. Pochutnávat si na hmyzu a výrobcích z něj je nejen zcela bezpečné, ale také nutričně a environmentálne výhodné

Pojď zničit předsudky a ochutnej hmyz jako potravinu! Na našem instagramu, nebo facebooku se postupně dozvíš mnohem více informací o projektu ENTOWAY, ale také o jedlém hmyzu jako takovém. Nezapomeň nás proto sledovat!

By Martina

Zdroje:

Finke, M. D. (2007) ‘Estimate of chitin in raw whole insects’, Zoo Biology, 26(2), pp. 105–115. doi: 10.1002/zoo.20123.
Imathiu, S. (2020) ‘Benefits and food safety concerns associated with consumption of edible insects’, NFS Journal. Elsevier GmbH, pp. 1–11. doi: 10.1016/j.nfs.2019.11.002.
Megido, R. C. et al. (2017) ‘Microbiological Load of Edible Insects Found in Belgium’. doi: 10.3390/insects8010012.
Rumpold, B. A. et al. (2014) ‘Comparison of volumetric and surface decontamination techniques for innovative processing of mealworm larvae (Tenebrio molitor)’, Innovative Food Science and Emerging Technologies, 26, pp. 232–241. doi: 10.1016/j.ifset.2014.09.002.
Stoops, J. et al. (2016) ‘Microbial community assessment of mealworm larvae (Tenebrio molitor) and grasshoppers (Locusta migratoria migratorioides) sold for human consumption’, Food Microbiology, 53, pp. 122–127. doi: 10.1016/j.fm.2015.09.010.
Turck, D. et al. (2021) ‘Safety of dried yellow mealworm (Tenebrio molitor larva) as a novel food pursuant to Regulation (EU) 2015/2283’, EFSA Journal, 19(1). doi: 10.2903/j.efsa.2021.6343.
Vandeweyer, D. et al. (2017) ‘Effect of blanching followed by refrigerated storage or industrial microwave drying on the microbial load of yellow mealworm larvae (Tenebrio molitor)’, Food Control, 71, pp. 311–314. doi: 10.1016/j.foodcont.2016.07.011.

Older Post Newer Post


Leave a comment

Please note, comments must be approved before they are published