Trochu JINÝ, zato mega UDRŽITELNÝ a VÝŽIVNÝ. Hmyz je skutečně SUPERFOOD 21. století. Jíst hmyz může nejednomu z nás znít spočátku jako bláznivý nápad z nějaké šílené reality show. Pokud se však o dané problematice dozvíš trochu více, zjistíš, že jde o skrytý poklad, který jěšte jen čeká na svou slávu. 

Hmyz je nejudržitelnějším zdrojem živočišných bílkovin. Díky vyváženému nutričnímu profilu a chovu, šetřícím zdroje, bude hrát zásadní roli ve výživě budoucnosti!

Jedlý hmyz obvykle obsahuje významné množství bílkovin. Například takový cvrček domácí může mít až 70 % bílkovin. Tyhle "hmyzí" bílkoviny jsou navíc často kompletní - tedy obsahují všech 9 esenciálních aminokyselin, které jsou nezbytné pro stavbu a fungování lidského těla. Běžný člověk je získává ze zdrojů jako je maso, vejce, nebo mléčné výrobky. Jako udržitelnejší alternativa se mohou jevit některé rostlinné zdroje, u kterých však často jedna, nebo několik esenciálnich aminokyselin chybí, v důsledko čehož je protein nekompletní. Ve snaze o udržitelnější životní styl bychom neměli zapomínat na sebe a rozhodně neubírat na kvalitě stravy.

Člověk mívá ve snaze o udržitelnější životní styl často problém s příjmem některých esenciálních mikronutrientů. To často vede ke vzniku různých nutričních deficiencí. Nejčastěji jde o vitamin B12, nebo hemové železo. Jedlý hmyz představuje skvělou udržitelnou alternativu, která obsahem některých mikronutrientů dokonce převyšuje konvenční živočišné zdroje. Třeba cvrčci obsahují pořádnou dávku vitaminu B12, nejlépe využitelného hemového železa, ale také i solidní dávku vápníku, zinku, draslíku a riboflavinu. Larvy potemníka stájového zase poskytnou dostatek vitamínů B2, B3, nebo B5, ale také značné množství mědi, fosforu, vápníku a zinku.

Jedlý hmyz je skvělou volbou i pro tvoje střeva. Obsahuje totižto unikátní typ vlákniny, zvaný chitin, který slouží jako potrava pro bakterie osídlujíci tvé tlusté střevo. Začínajíci výzkum ukazuje, že pravidelná konzumace hmyzu pravdepodobně dokáže zvýšit počet těchto střevních pomocníků.

Hmyz obecně obsahuje i mononenasycené a polynenasycené masné kyseliny. Určite jsi již slyšel o zdravotních přínosech jejich konzumace. Tvoří totižto důležitou součást tělních lipidů, membrán, slouží jako zdroj energie, ale také jde o prekurzory dalších důležitých látek v těle. Omega-3 a omega-6 mastné kyseliny jsou navíc esenciální a jsme tedy odkázáni na jejich příjem z potravy.

Chov hmyzu představuje produkci vysoko kvalitního jídla za použití výrazně méně zdrojů s mnohem menšími environmentálnimi dopady. V porovnaní s konvenční živočišní výrobou, vyžaduje hmyz pouze zlomek půdy, vody i krmiva, pro získání stejného množství bílkovin. Že to s masem není zas až tak strašný? Mrkni se zde a možná některé své světonázory přehodnotíš.

V současnosti žije na naší planetě něco přes 7,5 miliard lidí. Podle nejaktuálnejších dat se očekává, že v roku 2050 bude populace dosahovat téměř 10 miliard. Pro uživení této masy lidí by bylo nutné současnou produkci potravin téměř zdvounásobit. Současnými způsoby to však zcela jistě nebude možné. Zemědělskou půdu nelze rozšiřovat donekonečna, živočíšní průmysl znatelně zatěžuje životní prostředí už dnes a zdroje jako voda a krmivo jsou taky v ohrožení. Pokud tě zajímají tato hrozivá čísla, mrkni se na více dat zde.

Co tedy můžeme dělat? Je nutné nezaspat na vavřínech a myslet dopředu. Poohlídnout se po alternativních udržitelnejších zdrojích. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) už v roce 2013 avizovala, že hmyzí protein je jedním z možných řešení této krize. Vhodný je zejména díky vysokému obsahu bílkovin, vysoké rychlosti konverze krmiva a efektivnímu využití místa.

Obrovská spotřeba vody je v potravinářství obecně jeden z největších problémů. Hmyz vyžaduje pro svůj poměrně krátky život výrazně méně vody než ptáci či savci. Pro porovnání - cvrčci vyžadují pro vytvoření stejného množství bílkovin až 2000 krát méně vody než kráva. Moučné červy jsou na tom velmi podobně.

Jedlý hmyz je vysoce efektivní v konverzi krmiva na drahocenné živiny. Rychlý růst, poměrně krátka délka života a efektivnější metabolismus těchto studenokrevných stvoření - to vše má za následek menší spotřebu krmiva. Ve výsledku tak dokáží přeměnit krmivo na kvalitní potravinářskou "surovinu" až 12 krát efektivněji než kráva. Navíc je možné více než 80 % těla hmyzu spracovat na potravinu. To je v porovnání s 40 % u skotu taky významný rozdíl v efektivitě.

Živočíšní průmysl je druhou největší příčinou znečišťování ovzduší. Produkuje dokonce více skleníkových plynů než celý dopravní průmysl. Pro doplnění bílkovin jsou zde i mnohem efektivnější zdroje. Cvrčci, nebo moučné červy, produkují v průmeru až 100 krát méně skleníkových plynů než hovězí dobytek. Vedlejší produkt jejich chovu, tedy jejich výkaly, je bohatý na dusíkaté sloučeniny a najde využití jako skvělé organické hnojivo. 

Těd už víš, že jedlý hmyz je skvělý pro tebe, skvělý pro planetu, ale co na to tvé chuťové bunky? Není se čeho bát. Každý druh hmyzu má svou specifickou chuť, nutriční vlastnosti, vůni, farbu, no prostě každej je originál. Třeba larvy potremníka stájového, které používáme v našem Proteinblendu chuťově připomínájí oříšky, nebo sušenky s jemnými umami tóny.

Hmyz je se svýma více než 2000 známymi jedlými druhy opravdu lákavou gastro oblastí pro všechny foodie nadšence. Právě jeho chuť a výživová hodnota jsou důvodem proč je na denním menu lidí z Asie, Latinské Ameriky a Afriky jž po několik tisíciletí. Jedlý hmyz představuje obrovskou príležitost do budoucna pro nové chutné a výživné recepty, které jsou navíc šetrné i k naší planetě. Pokud je kuchyň tvůj druhý domov a nebojíš se v ní trochu experimentovat, ozvi se nám na hello@entoway.com a možná najdeme společnou řeč!

Pomoz nám v naplňování naší vize, a staň se součástí #entorevoluce. Čím více lidí objeví tuto skrytou SUPERPOTRAVINU, tím blíže budeme k udržitelnejší, výživnější a zelenší budoucnosti. Poděl se o tyto znalosti s kámošema a pomoz nám tak udělat z jedlého hmyzu "nový normál".