Hmyz v Evropě dostal zelenou a nyní ještě zelenější pro svůj rozvoj a využití. Roste poptávka po kvalitních zdrojích živočišných bílkovin a potravin zdravého a ekologického charakteru a to nejen pro lidskou spotřebu ale i pro krmivářský sektor. Chov hmyzu je opravdu rychle rostoucím odvětvím. V roce 2019 v dubnu existovalo několik set organizaci, zabývajících se tímto odvětvím. Nyní jich je přes 3000 a řada z nich do svého rozvoje investuje miliony dolarů. Čeká nás tedy opravdu zajímavá hmyzí budoucnost. Pojďme se však nejprve podívat, jak je to s její ekologickou stránkou!
Ekologické aspekty chovu hmyzu
Velkou měrou tomuto růstu pomáhají ekologické aspekty chovu a jednoduchost produkce. Vertikální chov hmyzu je po pár letech téměř samozřejmostí. Konvenční hmyz nejen že vyžaduje mnohem méně plochy pro chov, a zabírá tím tedy méně půdy, na které je možné pěstovat plodiny, ale také méně vody a krmiva. Vysoká reprodukční schopnost a krátký životní cyklus pak předčí všechna hospodářská zvířata.
Skleníkové plyny a jedlý hmyz
Chov hospodářských zvířat je často spojován s produkcí skleníkových plynů - oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného. Tyto plyny mají dopad na životní prostředí a následnou změnu klimatu. V živočišném sektoru dochází přibližně k produkci 9 % oxidu uhličitého, 35-40 % metanu a 65 % oxidu dusného. Metan je přirozeným plynem vznikající fermentací potravy u přežvýkavců, dále je pak produkován ve statkovém hnoji spolu s oxidem dusným. Z prvotní studie o produkci skleníkových plynů u hmyzu vyplývají pozitivní výsledky. Emise skleníkových plynů hmyzu, vyjádřené na kg přírůstku je oproti hovězímu dobytku pouhé 1 %. Emise amoniaku (amoniak přispívá k emisím oxidu dusného) byly velmi nízké a u některých druhů hmyzu dokonce nebyly prokázány.
Využití odpadních surovin při chovu hmyzu
Odborných studií, které zkoumají ekologickou stránku hmyzu přibývá. Včetně těch, které se snaží experimentovat s chovem hmyzu na odpadních surovinách ze zemědělství nebo potravinářství jako jsou třeba i nespotřebované potraviny z řetězců. Tohle využívání odpadů skvěle zapadá do tzv. cirkulární ekonomiky, která je pro naší budoucnost nezbytná. Jednu ze smysluplných studií na toto téma publikoval německý autor Ites v roce 2020. Nicméně hospodářská zvířata používaná pro lidskou spotřebu nesmí být krmena závadným krmivem a v podstatě ani odpadem. Krmiva jsou pod přísnou kontrolou a musí splňovat spoustu hygienických zásad a mimo jiné musí být dodavatel krmiv registrován u kontrolních úřadů. Valorizace, neboli zhodnocování odpadů, za pomoci hmyzu však bude mít v budoucnu určitě také své místo.
Smyslem všech těchto studií a experimentů je především nalezení alternativy produkce kvalitních potravin, která bude šetrnější k našemu životnímu prostředí a tudíž bude schopna pokrýt neustále rostoucí spotřebu živočišných surovin. Dle dat z Českého statistického úřadu byl zaznamenán nárůst konzumace masa u našich obyvatel. V roce 2010 připadalo na 1 osobu přibližně 81 kg masa na rok. V roce 2020 byla průměrná spotřeba masa už 84 kg na osobu na rok. S růstem populace bude logicky nadále růst i spotřeba masa. Tohle však naše planeta není schopna zvládnout tradičními postupy výroby a alternativy bílkovin, mezi něž patří i jedlý hmyz, budou tvořit velmi důležitou součást našeho potravinářství a jídelníčků.
Na závěr si nezaškodí připomenout, že ačkoliv je hmyz zdrojem nejmodernějšího proteinu v očích obyvatel západní Evropy, pro mnoho lidí je základní potravou již dnes. 2 miliardy lidí na celém světě považují hmyz za normální potravinu a je tak k zamyšlení proč se jí naše kultura pořád vyhýbá. Při všech jejích benefitech je opravdu k zamyšlení, že ji odmítáme jen kvůli naučeným sociálně-kulturním návykům. Je proto na místě vážit si veškerých zdrojů potravy a nezapomínat na důležitost dopadů produkce potravin na naše životní prostředí.
Pro více zajímavých informací ze světa entomofagie a výživy nás určitě nezapomeň sledovat na našem Instagramu a Facebooku a pokud bys měl jakékoli dotazy, nestyď se nám napsat!
by Martina
OONINCX, Dennis G. A. B., Joost VAN ITTERBEECK, Marcel J. W. HEETKAMP, Henry VAN DEN BRAND, Joop J. A. VAN LOON, Arnold VAN HUIS a Immo A. HANSEN. An Exploration on Greenhouse Gas and Ammonia Production by Insect Species Suitable for Animal or Human Consumption. PLoS ONE. 2010, 5(12). ISSN 1932-6203.
ITES, Svea, Sergiy SMETANA, Stefan TOEPFL a Volker HEINZ. Modularity of insect production and processing as a path to efficient and sustainable food waste treatment. Journal of Cleaner Production. 2020, 248. ISSN 09596526.
https://www.bugburger.se/foretag/the-eating-insects-startups-here-is-the-list-of-entopreneurs-around-the-world/