Zakousl ses někdy do chleba, nebo tyčinky a s nadšením jsi skákal do výšek s tím, kolik bílkovin jsi právě přijmul? Ne? Tak to jsi pravděpodobně na chléb nepoužil tu správnou mouku nebo jsi nezakoupil správnou tyčinku. Pokud by totiž tyhle potraviny obsahovaly hmyz, reakce by byla opačná.
Zdroj: https://unsplash.com/photos/WHJTaLqonkU
Pokud se zblízka zaměříme na nutriční benefity jedlého hmyzu, záhy zjistíme, že se parametry liší mezi jednotlivými druhy ale i mezi vývojovými stádii. Vliv na nutriční skladbu má také jejich vlastní krmení a podmínky chovu. Z mnohých studií vyplývá, že hmyz je obecně bohatý zejména na bílkoviny a tuky. Díky těmto složkám se v podstatě dostal do středu zájmu a není tedy divu, že probíhá spousta analýz a výzkumů. Všechny zjištěné informace vedou k zefektivnění výroby, minimalizaci ztrát a využití plného potenciálu jedlého hmyzu jako potraviny.
Obsah bílkovin se pohybuje mezi 25 % až 75% v sušině. Kvalitu bílkovin udává složení aminokyselin. Jak už víte, ty se dělí na neesenciální a esenciální. Esenciální aminokyseliny musí člověk přijímat ve stravě, ostatní si dokáže organismus sám vytvářet. Jedlý hmyz je svým obsahem esenciálních aminokyselin vysoce hodnotný. Podle výzkumů jsou valin, lysin a leucin nejčastěji zastoupenou aminokyselinou u potemníka moučného. Vysoká koncentrace esenciálních aminokyselin leucinu a lysinu byla zaznamenána také u cvrčka domácího. Skutečnost, že hmyz obsahuje právě tyto aminokyseliny, by mohla být významná pro přípravu potravin, popřípadě krmiv. Aminokyselina lysin patří mezi limitující aminokyseliny u cereálií. Konkrétně v pšenici tvrdé se nachází v množství jenom 2,2 mg/g, což je oproti množství 46,1 mg/g, obsaženého u cvrčka domácího opravdu značný rozdíl. Bílkoviny hmyzu jsou také vysoce stravitelné, a to až z 98 %. Méně stravitelné jsou formy, které mají pevnou schránku, tedy zvýšené množství chitinu na povrchu. Chitin se totižto řadí mezi nestravitelné složky, konkrétně mezi polysacharidy a funguje v podstatě jako vláknina.
Druhou významnou složkou hmyzu jsou tuky. Jejich celkový obsah, ale i složení je ovplyvněn krmením a růstovými podmínkami hmyzu, stejně jako u ostatních složek. Mezi nejtučnější patří housenky a termiti. Tuky tvoří především mastné kyseliny, které můžeme dále dělit na nasycené a nenasycené. V jednoduchosti se dá říct, že by člověk měl přijímat spíš nenasycené mastné kyseliny. I některé mastné kyseliny je nezbytné přijímat ve stravě a patří mezi tzv. nepostradatelné (esenciální) živiny. Jde o kyselinu linolovou a linolenovou. Ano, i tyto kyseliny nalezneme u hmyzu, a podle jedné studie, u některých druhů dokonce ve větším množství než u samotného masa. Tuky společně s bílkovinami tedy tvoří hlavní část složení hmyzu, a proto je řadíme mezi potraviny s vysokou energetickou hodnotou.
Super složením bílkovin a tuků to ještě nekončí. Hmyz totiž obsahuje navíc i vitamíny skupiny B a minerální látky, jako železo, zinek, měď a některé další.
Nutričně se zdá být hmyz pro konzumaci velice cenný. Proč se tedy už běžně neřadí do jídelníčků po celém světě? Možná hraje větší roli vizuální aspekt než samotná převaha benefitů jeho konzumace. Vhodným řešením by bylo obohacování některých výrobků o tuto složku, což už se aktuálně na trhu s potravinami objevuje.
by Martina
Zdroje: