Pojem entomofagie, lze jednoduše přeložit, jako využívání hmyzu jako potraviny člověkem. Tento způsob výživy je zakotven daleko v lidské historii a v současnosti je známo přes 1900 druhů, které je možné konzumovat. Nejvýznamnější skupinu tvoří kobylky, červi, housenky, brouci nebo také termiti či třeba včely [1]. V jídelníčku je najdeme především v Asii, Africe a Latinské Americe. Zajímavé je, že pro dvě miliardy lidí je hmyz běžnou součástí stravy. Podle taxonomického zařazení v živočišné říši je třída hmyz nejpočetnější skupinou zvířat na planetě a tvoří až 80% všech druhů [2].
Zvýšená konzumace v tropických oblastech je ovlivněna, jak jeho vyšším výskytem, tak dostupností. Na některých místech se přes některá období stávají významnou složkou potravy. Například v Africe se housenky během sezónních dešťů konzumují daleko více [3]. V centrální Africe během tohoto období spotřeba vysoce stoupá i přesto, že jsou housenky během roku dostupné také v sušené nebo uzené formě. Hmyz se konzumuje v Nigerii, Angole, Zambii, Kongu nebo třeba v Zimbabwe, kde jej najdeme jako náhradu masa v kaších nebo smažené [4]. V Latinské Americe patří mezi oblíbený hmyz nosatec palmový, tedy jeho vývojové stádium larvy. Jde v podstatě o škůdce palem, který je natolik oblíbený jako pochoutka, že se v zemích Jižní Ameriky, dokonce chová. Z larev jde údajně vyrobit surovina podobná máslu [5]. Kromě zmiňovaných larev nalezneme v Mexiku na sucho smažené kobylky a cvrčky. Kořeněné s chilli a solí se pak stávají křupavou součástí tacos a tortil [4, 6]. Také v Asii má hmyz své zastoupení ve výživě člověka. V Číně je entomofagie široce rozšířená a běžně se využívá až 20 druhů hmyzu ať už ke konzumaci nebo pro využití v medicíně. Mezi populární druhy patří kobylky, mravenci a kukly bource morušového. Kromě smažených, pečených, vařených a sušených variant se, pro své léčebné vlastnosti využívají i jinými způsoby. Z mravenců se vyrábí alkohol nebo ocet [7]. V Thajsku se z hmyzu konzumuje téměř 200 druhů a to hned několika způsoby [8]. Tradiční recepty od místních ale i inovativní a nové najdeme na ulicích, tržnicích i v běžných domácnostech. Tyto pochoutky jsou často nabízeny turistům, jako součást thajské gastronomie.
Ostatní části světa, země mírného pásma, zejména Evropa a Severní Amerika, našli v entomofagii příležitost až v posledních letech. V evropských zemích se zatím hmyz na denní bázi nekonzumuje, ale jeho obliba rychle roste. Široké spektrum produktů pochází z Anglie, Nizozemí a Francie. Na trhu se dají sehnat tyčinky, sušenky, těstoviny, chipsy, mouky i různé ochucené formy celého hmyzu. Z těchto států se dostává jedlý hmyz také do České republiky a ostatních zemí. Nyní se časy mění a společnost nachází v entomofagii příležitost. Hmyz se začíná zařazovat mezi potraviny budoucnosti, přičemž hlavním důvodem jsou jeho nutriční i environmentální benefity.
Chov hmyzu je ve spoustě ohledech ekologičtější než chov jiných hospodářských zvířat. S rostoucí populací roste i počet zvířat chovaných pro produkci potravin. To má za následek větší záběr plochy. Chov nyní zabírá 70% veškeré zemědělské půdy [9]. Konvenční chov hospodářských zvířat způsobuje další zátěž pro přírodu a má významný vliv na ekologii. Vzniká při něm také spousta vedlejších produktů, respektive odpadů. Živočišná produkce přináší velké nároky na už tak limitované zdroje jako jsou půda, krmivo, voda a energie. Přispívá také k degradaci půdy, odlesňování a celkově ke vzniku emisí. Hmyz se svými nároky pro chov vytváří podstatně méně emisí a amoniaku. Zároveň má nižší spotřebu krmiva, vody a životního prostoru. Životní cyklus hmyzu umožňuje chovat velké množství jedinců na relativně malé ploše a navíc se počítá i s více generačními chovy.
Hmyz jako alternativa k dosud běžnému chovu? Kromě vlivu na životní prostředí je vysoce ceněný i jako samotná potravina. Vysoká nutriční hodnota je dána zejména obsahem proteinů a tuků. Z některých výzkumů navíc vyplývá i jejich vysoká stravitelnost, podle všeho srovnatelná s vaječným proteinem [10]. Co se týče minerálních látek a vitamínů, je hmyz bohatý na vitamíny skupiny B, železo a zinek. Nutriční aspekty jsou tedy jedny z nejvýznamnějších benefitů.
by Martina
Zdroje: