Entomofagie představuje využívání hmyzu jako potraviny. Jde pouze o další zbytečný trend v oblasti stravování? Nebo jde jen o výstřelek hipsterů z kaváren velkoměst? Určitě NE! Hmyz jako součást jídelníčku člověka není ničím novým ani převratným. Pojď se raději podívat blíže na historii konzumace hmyzu a ujasnime si jistá fakta.
Existuje velké množství důkazů, které potvrzují, že hmyz byl součástí lidské stravy od nepaměti. Přestože v odborných publikacích, zabývajících se stravou našich předchůdců, je hmyz často opomíjený, v posledních letech se zjistilo, že to nebylo úplně právem.
DŮKAZ 1 - Hmyz konzumují prakticky všichni naši vzdálení příbuzní - primáti. Ačkoli jeho podíl v jídelníčku je rozdílný (podstatnou část tvoří hlavně u menších druhů), u každého druhu se alespoň v nějakém rozsahu vyskytuje.
DŮKAZ 2 - Hmyz představuje důležitou součást stravy několika tradičních kultur a to i v dnešní době. Pro příklad, domorodí obyvatelé Austrálie - Aboridžinci, konzumují zcela běžně larvy několika druhů molů, např. druhu Endoxyla leucomochla, ale nepohrdnou ani termity. Obyvatelé Číny zase považují hmyz za jídlo již více než 3000 let.
DŮKAZ 3 - Archeologické nálezy také potvrzují konzumaci hmyzu hominidy. Analýzy koprolitů (zkamenělých výkalů), které nám dokážou ilustrovat složení stravy našich předků, jasně prokázaly přítomnost zbytků hmyzu. Například nálezy koprolitů z jeskyně v oblasti Great Basin v USA potvrzují konzumaci kobylek (Melanoplus sanguinipes), a nálezy hmyzích fragmentů v zubním plaku 1,2 milion let starého hominina v severním Španělsku zase představují přímý důkaz o využívání hmyzu jako potraviny u prvních obyvatel Evropy.
Zdroj: https://www.rainforestcruises.com/jungle-blog/eating-suri-in-the-amazon
Pořád ti to nestačí? Podívejme se tedy do Mexika na tzv. "Mexický kaviár". Jde o vajíčka vodních brouků (Hempitera: Neopomorpha), které tamní obyvatelé sofistikovaně sbírali z nachystáno svazků trávy nebo třtiny a šlo tak už o jakousi formu hmyzího farmaření. Pravděpodobně šlo o jeden z hlavních zdrojů bílkovin Aztéků, jelikož dokázali vybudovat komplexní rozvinutou společnost bez domestikovaných hospodářských zvířat. Obdobné praktiky lze nalézt také v Amazonské nížině, v tropické Africe, ale i na Nové Guineji, kde lidé cíleně kácají palmy, aby se do nich nastěhoval nosatec palmový (Rhynchophorus ferrugineus), kterého výživné larvy pak sbírají (viz obrázek výše).
Konzumace hmyzu je zmiňovaná i v obrovském množství literatury. O entomofagii najdeš zmínky v Bibli, ale i v židovské a islámské náboženské literatuře. K hmyzu jak potravině se dopátráš také ve starověké literatuře, kde se například dozvíš, že v Řecku byly cikády považovány za delikatesu. Z modernějších kousků stojí za zmínku citát francouzského vědce, René-Antoine Ferchault de Réaumur, z roku 1737: "Možná bychom časem mohli překonat odpor vůči konzumaci hmyzu a přijmout ho jako součást našeho jídelníčku, a pak si uvědomit, že na tom není nic hrozné a že to může být vlastně příjemné. Už jsme si zvykli jíst žáby, hady, ještěrky, měkkýše, ústřice apod. v různých provinciích ve Francii. Prvním stimulem pro jejich konzumaci byl pravděpodobně hlad ". Vcelku odvážné názory na tu dobu, co říkáš? O pár desetiletí později, v roce 1885, zase britský entomolog Vincent M. Holt napsal brožuru s názvem "Proč nejíst hmyz?". V ní si už v té době lámal hlavu proč neakceptujeme hmyz jako jídlo, když má podobné složení jako například humry, které byly a stále jsou považovány za delikatesu.
Zdroj: https://unsplash.com/photos/Oaqk7qqNh_c
Pokud vezmeme v úvahu všechny výše zmíněné fakta a skutečnost, že hmyz obsahuje esenciální živiny, které člověk potřebuje pro svůj život a zároveň poskytuje nižší rizika ve srovnání s lovem divokých zvířat, je více než jasné, že hmyz do jídelníčku člověka patří a Entomofagie je vlastně starodávný zvyk, který jsme však v moderní době ze svých životů vytesnili.
Možná se teď ptáš - Proč tedy není entomofagie více rozšířená po celém světě? Hlavní vliv máme na tom pravděpodobně my sami. Evropané kolonizovali různé části světa, kde se sebou přinesly i své názory a zvyklosti, včetně těch v oblasti stravování. V Severní Americe došlo tímto způsobem k silnému potlačení entomofagie mezi původními obyvateli s cílem jejich "modernizace". Něco podobného se i v současnosti děje v Africe. Je proto na čase zamyslet se, zda bychom se od našich předchůdců a jiných kultur neměli spíše co to přiučit. "Historia magistra vitae" má určitě něco do sebe. Koneckonců i samotná příroda nám v posledních desetiletích ukazuje, že ne všechno, co moderní doba přináší, je efektivní a správné, nevyjímaje segment stravování. Pomoz nám proto prolomit tyto "moderní" společenské normy a ukázat lidem, že konzumace hmyzu je vlastně normální věc, od které jsme se pouze my jaksi vzdálili. Navíc jde o velmi výživnou, chutnou a hlavně environmentálně přátelskou alternativu.
Máš nějakou otázku k tomuto tématu? Chceš se podělit o vlastní zkušenost s jedlým hmyzem? Nebo je nějaká konkrétní problematika z oblasti entomofagie nebo výživy, která by tě zajímala? Napiš do komentáře pod příspěvkem nebo přímo nám na naše sociální sítě. Budeme se těšit!
by Martin
Zdroje: